Vakuové kalení je ohřev zpracovávaných dílů ve plynotěsném zařízení, přičemž odsátím vzduchu dosáhneme vakua řádově 5-2 mbar. Poté je vsázka postupně v několika krocích ohřívána až na kalící teplotu. Ohřev zajišťují grafitové tyče.
Chlazení dílů probíhá vháněním plynného dusíku až o tlaku 6 bar.
Při každém ohřevu reaguje kyslík s povrchem součásti (oxidace). Tato reakce je tím silnější, čím je teplota vyšší. Při adekvátně dlouhé prodlevě na vyšší teplotě dochází k tvorbě okují (od cca. 600°C) a k částečnému nebo úplnému oduhličení povrchu (od cca. 780°C). Takto vzniklá vrstva se dá odstranit pouze mechanicky. Z tohoto důvodu je při každém ohřevu od cca 400 °C nutná ochranná atmosféra. Ve většině případů stačí jako ochranný plyn dusík.
Při vyšších teplotách, které se většinou ve vakuových pecích vyskytují (obvyklá kalící teplota 850 °C – 1200 °C), skýtá vakuum podstatně lepší ochranu před oduhličením. I při kalících teplotách okolo 1300 °C jsou součásti po kalení kovově lesklé.
Kontrola a regulace teplot je zabezpečena třemi termočlánky, které předávají potřebné informace regulační a řídící jednotce, která řídí a kontroluje průběh procesu.
Vakuové kalení získává v průběhu posledních let neustále vyšší význam a patří neodlučně díky svému vysokému technickému standardu k “jakostnímu kalení”.
Mimo toho je vakuové kalení ekologické, čisté a díky moderním řídícím jednotkám také hospodárné.
Vzhledem k rozměrovým změnám a deformacím neexistuje žádný srovnatelný postup. Jelikož pro téměř všechny druhy aplikací jsou nabízeny vakuově kalitelné oceli, doporučujeme využití těchto výhod.