Prokalitelnost a stabilita hran se dosahuje legováním chromem, manganem a molybdenem. Oceli s obsahem niklu, mědi a hliníku jsou vytvrditelné stárnutím (precipitačně) a vykazují příznivou rozměrovou stálost a svařitelnost. Tyto oceli se běžně dodávají ve stavu po tepelném zpracování na cca. 30 až 44 HRC. Vynechání dalšího tepelného zpracování zefektivňuje náklady a logistiku při výrobě nástrojů.
Ocele této skupiny jsou speciálně navrženy pro použití jako nástrojové oceli v plastikářském průmyslu.
Kalené a popuštěné oceli jsou nízkolegované nerezové oceli, které kalením a popouštěním dosahují vysoké pevnosti v tahu a únavové pevnosti v kombinaci s dobrou houževnatostí. Ve většině případů jsou tyto oceli dodávány výrobcem již předkalené a používají se v tomto stavu při výrobě nástrojů. Vynechání dalších kroků tepelného zpracování v průběhu výroby formy může výrazně zvýšit hospodárnost a zjednodušit logistiku. Tvrdost při dodání cca 30–40 HRC představuje dobrý kompromis mezi obrobitelností, odolností proti opotřebení a pevností v tlaku (stabilitou hrany), což je dostačující pro mnoho aplikací v plastikářství. Ve speciálních případech se používají vyšší stupně popouštění.
Obsah uhlíku je přibližně mezi 0,3 a 0,4 %. Různé podíly chromu, manganu, molybdenu a niklu jsou velmi přesně přizpůsobeny konkrétní aplikaci a mají výrazný vliv zejména u větších průřezů. Svařitelnost těchto ocelí je omezená. Pro zlepšení obrobitelnosti se případ od případu používá upravený obsah síry.
Při výrobě těchto ocelí je zvláštní pozornost věnována požadavkům plastikářského průmyslu s ohledem na leštitelnost a korozní odolnost — zejména v oblasti čistoty, homogenity a analytické rovnováhy.
Vytvrditelné (precipitačně vytvrzované) oceli této skupiny jsou speciální oceli s přísadami Cu a Al, se vynikajícími vlastnostmi — zejména vysokou houževnatostí, dobrou rozměrovou stabilitou a dobrou svařitelností. Tyto oceli dosahují martenzitické struktury díky vyššímu obsahu Ni a nízkému obsahu C. Prvky Cu a Al umožňují vytvoření vytvrditelných slitinových systémů, které díky precipitaci intermetalických sloučenin z martenzitu během tepelného zpracování dosahují pevností až cca 44 HRC. Tepelné zpracování je jednoduché, s minimálním deformacemi, a zahrnuje rozpouštěcí žíhání a konečné vytvrzení při cca 500 °C. Tyto oceli se dodávají předkalené nebo řešené.